Jelikož byl dnes poslední den na celodenní výlet, tak jsem chtěl ještě jednou zkusit vyrazit k oceánu. Měl jsem od kolegy slíben odvoz, ale kolega nakonec nemohl, takže jsem vyrazil vlakem. Nejpomalejším osobákem, který zastavuje v každé díře to trvalo skoro hodinu a byl jsem v Keelungu, přístavu na severovýchod od Taipeie.
Sehnal jsem místní mapu a vyrazil k vodě. Jelikož vhodná pláž byla moc daleko na pěší tůru, tak jsem vyrazil autobusem. V mapě bylo napsané číslo autobusu a jméno zastavky, na které je potřeba vystoupit. Jenže Keelung je jen místní díra, takže s angličtinou si tady moc nelámou hlavu. Jména zastávek pouze v čínštině, a v autobuse žádné hlášení zastávek. Navíc Keelung je město v kopcích, takže autobus to pěkně šněroval. Takže to dopadlo tak, že jsem byl skoro na konečné a v autobuse nikdo další. Tak se mě řidič začal hodně lámanou angličtinou ptát, kám že to mám namířeno. Když jsem mu s mapou v ruce vysvětlil, že někam k pobřeží, tak mi sdělil, že jsem špatně. Ale alespoň mi ukazál, že poblíž je stará pevnost, a navíc mě hodil k cestě nahoru, tak alespoň něco.
V popředí jsou zbytky pevnosti, hned vedle místní elektrárna. K moři je samozřejmě útes, takže dolů se jít nedalo.
Na druhé straně je vidět přístav v Keelungu. Přístav je to obrovský, druhý největší na Taiwanu.
Zpět do centra
Už jsem to chtěl vzdát a jet zpět do Taipeie, ale po dalším zkoumání mapy jsem se rozhodl zkusit autobus ještě na druhou stranu města, do parku Hoping island. No a vyplatilo se. Nádherné pobřeží:
A tady jsem smočil nohy v Tichém oceánu :)
Pár kýčovek obecných:
Místní koupaliště, v pozadí uprostřed je na kopci ta pevnost, kde jsem byl předtím.
No a pak už jen zpět na nádraží. Tam to bylo opět zajímavé, jelikož odjezdy vlaků byly kompletně v čínštině. Naštěstí se mi podařilo trefit správný vlak.
A teď už jen sbalit se a zítra hurá do ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat