Co se týká místních kolegů, tak jsou všichni strašně milí. Jediný problém je, že čínská angličtina (normálně se tu mluví hlavně čínsky) má do angličtiny opravdu hodně daleko, takže někdy je opravdu těžké se domluvit. Ale snad si časem na tu hatmatilku zvyknu. Naše projekt manažerka, Jocelyn, naštěstí mluví jako jedna z mála celkem srozumitelně, takže se domluvíme i po telefonu.
Ani hladovět mě tu nenechají, hned první den mě Jocelyn vzala na oběd na místní speciality. S místním jídlem zatím žádný problém nemám, takže pohoda. Navíc většina jídel je opravdu dobrých.
Ve středu jsme byli na obědě skoro s celou místní pobočkou naší firmy v restauraci ve čtyřicátém patře mrakodrapu. Docela pěkný výhled. Ale opět, asi polovině lidí jsem absolutně nerozumněl, i když se snažili občas mluvit anglicky. Nejlepší angličtinu měla office managerka, která je z Filipín. Restaurace to byla typu "sněz co můžeš", takže se dalo ochutnat víc druhů jídel. Ochutnal jsem různé čínské specialitky, syrovou rybu z japonské části výběru radši ne.
Na včerejší oběd byly místní speciality. Mezi nimi i kousky pečených vepřových žeber v úžasně sladké marinádě. Asi nejlepší vepřové, jaké jsem zatím jedl.
No a dnes to byl oběd v obyčejné restauraci kousek od práce. Cenově vychází jídlo v luxusnějších restauracích o dost dráž než u nás, ale v těch obyčejných naopak levněji. Takže se dá celkem najíst i za 50Kč. No, a jelikož jsem dnes neměl k dispozici příbor, tak to byla premiéra s hůlkami. Sice to chvíli trvalo, ale kupodivu to jde!
Žádné komentáře:
Okomentovat